22.2.2017

Jak a čím správně krmit psa - 4.část

Doma připravovaná dávka

Domácí krmná dávka je taková, kterou si majitel připravuje sám z původních surovin. Základ by měla tvořit krmiva živočišného původu, která poskytují především zdroj bílkovin a tuku (maso, vnitřnosti, ryby, vejce, mléčné výrobky). Na doplnění se přidává rostlinný příkrm, který poskytuje zdroj stravitelných sacharidů a vlákniny. Ten se obvykle skládá z vařených obilovin (vločky, těstoviny, rýže) či jiných zdrojů škrobu (brambory) a ze zeleniny (eventuálně ovoce) v různém poměru. K výhodám doma připravovaných dávek patří především známé surovinové složení, kdy na rozdíl od průmyslových krmiv majitel ví, co svému zvířeti skutečně dává. Krmné suroviny bývají obvykle zpracované šetrnějším způsobem než při průmyslové výrobě, případně se dávají nezpracované (syrové). Nemusí se k nim přidávat žádné konzervanty, protože dávka se připravuje čerstvá, a je určená k okamžité spotřebě. Domácí dávky mívají vyšší podíl živočišné složky ve srovnání s průměrnými komerčními krmivy a bývají i chutnější. Nevýhodou domácích dávek je jejich náročnější příprava a skladování surovin. Domácí dávky snadno podléhají zkáze, proto se nemohou nechávat v misce příliš dlouho a nelze je připravovat do zásoby (pokud se nezajistí jejich okamžité zchlazení, popř. zmrazení). Doma připravované dávky kladou větší nároky nejen na čas, ale také na znalosti a zkušenosti majitele. Nevhodným složením se mohou napáchat velké škody, zejména u zvířat v období růstu.

 

Jak by mělo vypadat složení domácí dávky pro psy? 

Na to existují různé názory. V dřívějších dobách, kdy ještě nebyla k dispozici komerční krmiva, se psi běžně krmili vařenou stravou. Starší příručky o výživě doporučují pro dospělého psa složení krmné dávky v poměru 1 : 2, tedy jeden díl masa a dalších živočišných produktů a dva díly rostlinného příkrmu tvořeného vařenými obilovinami a zeleninou. Při vyšší zátěži se podíl živočišné složky zvýší na poměr 1 : 1, u rostoucích psů na 2 : 1, tedy 2 díly živočišných produktů a jeden díl produktů rostlinných. Toto složení vcelku odpovídá potřebám psů podle krmných norem a poskytuje energii rovnoměrně rozloženou do sacharidů, tuků a bílkovin. Podle současných doporučení se ale dává přednost spíš vyššímu zastoupení živočišných produktů.

 

   

Vzájemný podíl živočišných a rostlinných složek

V domácí dávce závisí na věku psa, na jeho pracovním nebo chovném využití a v neposlední řadě i na jeho individuálních potřebách. Živočišné zdroje bílkovin (maso s kostmi nebo bez kostí, vnitřnosti, ryby, vejce, mléčné výrobky) by měly tvořit ⅓ až ¾ celkové krmné dávky. Pro většinu psů je lepší, když živočišné složky tvoří minimálně ½ z celkové dávky, ale některým psům vyhovuje vyšší podíl rostlinného příkrmu. Rostlinný příkrm se skládá z obilovin a zeleniny (případně ovoce), jejichž vzájemný poměr může být různý. U psů, kteří potřebují více energie nebo nabrat hmotnost, je výhodné zvýšit podíl obilovin, zatímco u psů se sklonem k tloustnutí by měla převládat zelenina, obiloviny se mohou i zcela vypustit. U pracovně zatěžovaných psů, březích a kojících fen a u rostoucích psů by mělo být zastoupení živočišných složek kolem 70 %, zatímco u starších a méně aktivních psů stačí maximálně 50 %. Maso a vnitřnosti se mohou dávat vařené nebo syrové, pokud se podávají kosti, musí být vždy syrové. Obiloviny musí být vždy vařené nebo jinak tepelně upravené, zeleninu je možné dávat vařenou i syrovou. Některé druhy zeleniny (fazole, brambory, květák, brokolice, dýně) je lepší kvůli vyšší stravitelnosti povařit, část z nich navíc obsahuje zasyrova látky, které jsou toxické.

Pokud součástí dávky nejsou kosti v dostatečném množství a dostatečně využitelné, musí se doplnit zdroj vápníku. Většina složek domácí dávky (maso, vnitřnosti, obiloviny, ale i některé mléčné výrobky) obsahuje velké množství fosforu a velmi málo vápníku. Dospělí psi potřebují doplnit cca 0,8 až 1 g vápníku na 0,5 kg krmné dávky, štěňata do věku 10 měsíců cca 1,5 až 2,5 g vápníku na 0,5 kg dávky. Celkový poměr vápníku a fosforu by měl být 1,1 – 1,4 : 1. Dávky jsou ale pouze orientační, doplněk vápníku je vždy lepší konzultovat s odborníkem a provést přesný výpočet podle potřeby psa. Zejména to platí pro mladé psy v období růstu. K doplnění vápníku je možné použít některý z kvalitních komerčních doplňků, případně jemně (na prášek) pomleté skořápky vajec (prosté salmonel a dalších patogenů), které obsahují cca 34 - 39 % vápníku a téměř žádný fosfor. Kostní moučku nelze příliš doporučit, protože často obsahuje toxické látky, jako jsou těžké kovy nebo fluoridy. Ty se ale mohou vyskytovat také v čerstvých kostech jatečných zvířat.

 

Celková hmotnost domácí dávky   

(o předpokládané vlhkosti kolem 70 %) by měla u dospělých psů představovat asi 2 - 3 % z tělesné hmotnosti, u psů malých a trpasličích plemen (pod 10 kg) je to 3 - 4 % z hmotnosti. U štěňat do 4 měsíců stáří by mělo celkové množství činit asi 10 % z hmotnosti, u štěňat 4 – 7 měsíců 6 - 8 %, u starších štěňat kolem 4 %. U psů intenzivně pracovně zatěžovaných může denní dávka představovat až 6 % z hmotnosti. U březích fen v druhé polovině březosti je to 3 - 5 % z hmotnosti, u kojících fen 6 - 8 % podle počtu štěňat. Uvedený výpočet celkové dávky je ale pouze přibližný, vždy je nutné sledovat tělesnou kondici psa a podle toho dávku upravit. Při správně sestavené dávce by pes neměl ani přibírat ani hubnout, pokud to zrovna není naším cílem.

 

Vyváženost denní dávky

I když není nutné a ani možné, aby byla každá denní dávka dokonale vyvážená, měla by se dodržovat alespoň orientační vyváženost. Cílem by měla být dávka živinově vyvážená minimálně v každém 1 – 2 týdenním období. Je třeba počítat s tím, že u domácí dávky se nikdy nedosáhne stoprocentní vyváženosti, protože obsah živin v použitých surovinách může být různý. Tento nedostatek se musí vyrovnat dostatečnou pestrostí používaných surovin, které psovi zajistí širší spektrum potřebných živin. Organismus se dokáže velmi dobře vyrovnat s krátkodobým nedostatkem nebo přebytkem živin, dlouhodobé dysbalance se ale vždy po určité době projeví. Větší opatrnost je nutná při krmení psů v období růstu, protože tam se dají živinově nevyváženou dávkou napáchat velké škody. K přípravě domácích dávek je třeba používat různé suroviny, není vhodné krmit dlouhodobě stále stejným druhem masa a přílohy. Hlavně při jednostranném krmení drůbežím masem se může projevit nedostatek některých vitamínů a minerálních látek (měď, železo, zinek, vitamíny B), na které je drůbeží svalovina chudá. Na druhou stranu by se ale pestrost krmiv neměla příliš přehánět. Časté změny a zavádění nových druhů snižují stravitelnost a mohou vést k trávicím problémům. V rámci jedné dávky by se nemělo dávat velké množství různých druhů masa nebo zeleniny, pestrost by měla být spíš dlouhodobá.



Zpět na výpis článků

KONTAKTNÍ FORMULÁŘ

ODESLAT FORMULÁŘ