25.1.2017

Jaké si vybrat psí plemeno?

Klíčová otázka pro většinu budoucích majitelů - začátečníků, kteří si chtějí pořídit svého prvního psa. V danou chvíli se může jednat o nejdůležitější životní krok vašeho života.

 

Jak na to?

Před samotným výběrem plemene je třeba si uvědomit, že pes bude zcela odkázán na svého nového majitele a proto bychom si měli zodpovědět následující otázky:

Vím, že pes žije 8-17 let?

Nemám doma dítě alergika na psí srst?

Jsem připravený na finanční výdaje?

Souhlasí s pořízením psa celá rodina?

Budu mít na psa dostatek času?

Co se psem pokud budu chtít odjet na dovolenou, výlet?

 

!!!!! Podstatné je si uvědomit, že pes je živý tvor a bude vždy odkázán na svého majitele. !!!!! 

 

Pokud uvažujeme o pořízení pejska, tak většinou v hlavě máme nějakou představu i o konkrétní rase. Vždy si člověk vybírá takové psí plemeno, které se mu líbí. Pokud jsem začátečník, tak je vždy vhodné si o daném plemeni něco přečíst a určitě se vyplatí zkontaktovat případné majitele nebo chovatele stejné rasy, kteří nám buď potvrdí nebo vyvrátí nastudované informace.

V minulosti ( v době bez internetu ) si budoucí majitel psa prolistoval tištěný „Atlas psů“, pročetl pár řádků o daném plemeni, navštívila se nějaká výstava a to bylo vše. V dnešní době lze téměř každý měsíc navštívit výstavy ( www.cmku.cz ), kde je možno shlédnout bezpočet různých plemen psů a hlavně získat od jejich majitelů cenné rady a tipy. Na základě těchto informací pak člověk zjistí, zda podmínky, které má doma nachystané pro budoucího psího kamaráda  nebo čas, který chce svému psímu parťákovi věnovat, jsou vyhovující či nikoliv.

Samozřejmě každé psí plemeno má své výhody či nevýhody. Ať už se bavíme o velikosti psa,  jeho povaze, aktivitě či zdravotních problémech. To vše by mělo být bráno na zřetel při samotném výběru.

Velikost psa – malá psí plemena typu pražský krysařík nebo papillon nebudeme chtít s určitostí mít venku v kotci. Naopak pastevecká plemena psů jako je kavkazský nebo šarplaninský pes uvítají zahradu a čerstvý vzduch. Nicméně velká plemena psů typu německého ovčáka či dogy mohou s námi prožít i v bytě plnohodnotný psí život. 

Povaha – každé psí plemeno je kouzelné svou danou povahou. Ať už kvůli svému temperamentu nebo naopak svému pohodovému a klidnému vystupování. Některá plemena jsou více učenlivá některá méně. Ne každé je vhodné pro úplného začátečníka. Je to dáno právě povahou dané rasy. 

Aktivita –  zde asi hrozí největší kámen úrazu při výběru plemene. Informace o aktivitě daného plemene je asi tou nejdůležitější. Je rozdíl pokud si člověk, který má rád své pohodlí domova, pořídí např. jack russel teriéra nebo naopak člověk sportovec – dobrodruh vyhledávající dlouhé vycházky, bude uvažovat nad plemenem anglického buldoka. Ani jeden by pak nebyl šťastný stejně tak jako jeho psí kamarád.   

Péče o srst – zde jsou rovněž velké rozdíly. Rozdílně se budeme starat o srst např. výmarského ohaře a jinak o srst zlatého retrívra.  

 

 

Které psí plemeno je vhodné pro děti?  

Pokud by zde psalo na toto téma deset různých lidí, tak budeme číst deset různých názorů. Z osobní zkušenosti můžu říct, že vždy je vše o lidech. Z tohoto důvodu by pes neměl být tím hlavním, kterého bychom při této otázce měli řešit. Pokud dítěti vysvětlím ( a stejně tak jeho kamarádům ) jak se má k pejskovi chovat, jaká má dodržovat pravidla, nemělo by se stát, že bychom v budoucnu řešili případný konflikt zaviněný našim psím společníkem.

 

Pes nebo fena?

Většinou se uvádí, že psi jsou ostřejší a fenky naopak přítulnější. Jedná se pouze o hrubé rozdělení, které je uváděno v různých publikacích, ale ve skutečnosti to nejde vůbec tímto způsobem takto dělit. Vždy co jsem měl psy – samce, tak byli pokaždé velmi přítulní. Zde bych spíše řešil otázku „hárání“ u fen. Pokud bude držena doma, tak budeme muset na určitou dobu použít hárací kalhotky. V případě, že ji budeme mít ve venkovním kotci, tak nám může v tomto období ( většinou je to 2x za rok, zhruba po šesti měsících a cca 10 -20 dní ) lákat k sobě různé psí milovníky.  Na druhou stranu pokud budeme chtít v budoucnu štěňata, tak fena je samozřejmě základ chovu. Takovou možnost u psa bohužel nemáme.

 

Pes s PP, bez PP nebo kříženec?

 

Pes s PP – jedná se o psa s průkazem původu ( rodokmenem ) tzn. Máme zde rodokmen daného jedince a vidíme čtyři generace předků zpětně. Můžeme si zde částečně ověřit zdraví, zkoušky atd. Pro určité plemena lze rovněž v jedné z největších databází na internetu ( working-dog.com) dohledat na základě uvedených údajů sourozence daných jedinců, případně jejich potomky, porovnat zdraví atd. Máme zde největší jistotu, že námi vybrané štěně bude v dospělém věku odpovídat vzhledem vybranému plemeni.

 

Pes bez PP – setkávám se u lidí s názorem, že jejich štěňátko, které je bez průkazu původu, je určitě standartní, protože jeho rodiče mají průkaz původu. Zde by si měl každý budoucí majitel takového štěněte položit otázku. Proč mé štěně nemá rodokmen, když rodiče ano?  To, že rodiče mají rodokmen automaticky neznamená, že i jejich štěně bude mít průkaz původu. Aby tomu tak mohlo být, tak musí daní jedinci být chovní. A proč tomu tak v některých případech není? Je pro to několik různých vysvětlení:

a) Jeden z rodičů nesplnil určitá kritéria potřebná pro uchovnění. Důvodem může být špatný zdravotní stav, netypický vzhled jedince, nevhodná povaha psa atd.

b) Lenost majitele rodičů štěněte zúčastnit se potřebné výstavy, svodu, bonitace, které jsou potřebné k uchovnění daného plemene.

c) Může se jednat o „množírnu“, kde sice mají rodiče s průkazem původu, ale kvůli výdělku si majitelé nelámou hlavu s nějakým uchovněním a „žehrají“ na to, že někteří noví zájemci o štěně nehledají pejska s průkazem původu a stačí jim pouze „papírový“ rodiče.

Někdy se dokonce může stát, že rádoby „chovatel“ ukáže zájemci o štěně fenku, která může být představitelkou daného plemene, ale to že byla nakryta psem jiné rasy ( pokud to dotyčný vůbec ví ) už nějak opomene říct. A tak noví majitelé takového štěňátka s údivem v určitém věku psa zjistí, že jim vlastně doma na dvorku neběhá to psí plemeno, které měli vybrané a pro které si před časem jeli. 

Kříženec  - zde většinou nikdo neví , pokud si bereme štěňátko, co za dospělého pejska budeme mít. Bude velký, malý, bude vyžadovat více pohybu nebo spíše s námi bude sdílet teplo našeho křesla? Pokud ale víme, že jsme schopni se o pejska postarat ať už bude v dospělém věku jakýkoliv, tak nevidím důvod si nevybrat štěňátko křížence.

 

Jak jste si vybírali psí plemeno vy?

 

 

 

 

 



Zpět na výpis článků

KONTAKTNÍ FORMULÁŘ

ODESLAT FORMULÁŘ